SNY.

Je středa večer a vlastně je i celkem teplo. Máme s chlupatou příšerou výměsíčí. Pokud si myslíte, že se máme krásně, že se k sobě tulíme a užíváme si jeden druhého, tak to se velmi mýlíte. Já sedím, píšu, poslouchám nové album interpreta, který nás dal dohromady a přitom ještě stíhám procházet fotky z loňské dovolené. PROSTĚ ŽENA.
Chlupatá příšera je v zajetí. V zajetí mého táty a muže, se kterým jsem byla zasnoubená nebo spíše kterému jsem byla zaslíbená už v mých dvou letech. Aby toho nebylo málo je v zajetí ještě někoho, velké flašky Jamesona.

Žít.

Po depresivním příspěvku plném slz, nářků a stěžování jsem odjela na venkov. Stačilo ujet jen pár kilometrů a všechen stres zůstal v Praze, místo něj nás zavalilo štěstí a na tvářích se nám objevil nemizející úsměv.

Kde jsi?

Je tma. Tmavou oblohu ozařují zářící čáry v nejasných intervalech. Je bouřka. Do okna mi buší stovky malých kapiček. Prší.