pondělí 20. června 2016

Snídaně, víc než základ dne.


Ahoj, ahoj, ahoj!
Snídáte? Sedíte vzorně u stolu, nebo na hulváta si čistíte zuby a u toho zakusujete kousek rohlíku se sýrem? Nebo naopak nesnídáte vůbec?






Říká se, že snídaně je základ dne. A já to musím jen potvrdit, pro mě je snídaně dokonce něco víc než jen pouhý základ dne. Snídaně je můj rituál dobrého dne. Je to rituál bez pravidel, který může být pro každého úplně jiný, ale přesto mi zanechá ten milý úsměv na tváři. Úsměv spokojenosti, úsměv, který zajišťuje dobrý start nového dne.

Chlupatá příšera snídala jen o víkendu, přes týden vůbec, neměla na to čas. Peřiny okolo jeho těla a měkká postel pro něj byli daleko důležitější než nějaké nastartování metabolismu, než nějaký základ dne. V plánu stejně měl, že ve volné chvíli si koupí od stánkaře kousek pizzy a ten sní při čekání na tramvaj. Na další zastávce si koupí další plátek jeho oblíbené pochutiny a zapíjet to bude svorně Colou.

Jenže pak jsem do jeho života přišla já, nebo spíš do jeho bytu, do jeho kuchyně a jako správná nastávající vládkyně, jsem převzala vládu nad jeho snídaňovým rituálem. Teda abych pravdu řekla, stálo mě to spoustu sil a přemáhání a také spoustu přemlouvání!

Nejspíše vám došlo, že chlupatá příšera je všežravec holdující převážně pizze a Coca-Cole. Nehledě na množství cukrů a nezdravých látek, určitě si představujete chlupatou příšeru jako nějakou velkou kouli, ale bohužel vás musím vyvést z omylu, protože chlupatá příšera má atletickou postavu a pár zvednutých činek za týden, mu dělá ramena a ruce úplně obrovské!

Ani nechtějte vědět, jak je to nespravedlivé a jak jsem díky jeho stravovacím návykům přibrala, ono taky nedejte si tu pizzu nebo tu chlazenou plechovku Coca-Coly, když vám s ní máchá přímo před obličejem a ještě u toho občas zamlaská či zpívá, jak moc je to dobré. (Mimochodem při psaní tohoto článku, mi donesl malé hranolky a chickenburger z McDonaldu.)

Jak tedy vypadá můj snídaňový rituál? 

Strašně ráda snídám s někým, s někým komu nevadí, že se na něj naštvaně šklebím, protože se mi zdál super princeznovský sen a já bych chtěla tak strašně zpátky, tak strašně bych chtěla být ještě tou princeznou, která má na hlavě korunku a nemusí nic, nemusí vstávat, jen jí stačí být a občas si koupit nějaké nové boty..


Jelikož moje chlupatá příšera je docela spáč, tak snídani tak či tak musím obstarat sama, protože podle něj je to zbytečná část dne, když přece existují stánkaři s kouskem pizzy a někdo přece musí podporovat podnikatele, že jo.

Takže ráno vstanu, natolik brzo, abych tomu mému paku stihla udělat snídani, svačinu a ještě ho včas probudit, abychom na sebe mohli mžourat a šklebit se při tom kousku ranního žvance. Ono se není čemu divit, že jsem pak skoro každý ráno naštvaná, když hned od rána dělám výkony místo toho, abych si snila o těch botách, ale ano snídaně je rituál dobrého dne, protože po snídani se vždy tvářím trochu vlídněji!

A co snídáme? Já jsem si teď oblíbila smoothie, nejvíc mě baví jeho výroba, takový to, že vzbudíte všechny okolo, protože si zrovna mixujete mrkev či něco jiného. Jsem trochu škodolibá, ale nemusíte mí obavu, chlupatou příšeru by nevzbudilo ani kdybych mu mixovala polštář.


Bohužel či bohudík, příšery smoothie moc nemusí, takže si vystačí s nějakými cornflakes či míchanými vajíčky. A nebudu vám nic nalhávat, je to docela otrava, protože takové ty Musli s kousky čokolády, 700g mu vystačí na 3 dny! Chvilkami přemýšlím, jestli příšera není spíš tyronasaurus nebo nějaký jiný druh dinosaura, nebo nějaká jiná žravá obluda. Už chápete tu nespravedlnost? Hubený, svalnatý a pořád jenom žere jí!

Taky na snídani miluji pořádnou dávku čaje, nejlépe nějakého sypaného, nejradši mám asi - Maté Rio Grande a nebo Shanti z Oxalis! Někdy, ale nevstanu dostatečně brzo a tak je k snídani jen voda s citrónem, no co.. Každý den není posvícení! Prý je to i zdravé a podporuje to hubnutí, tak proč do toho nesměle neskočit, třeba takovou vodou k snídani. Dodržíte pitný režim a pak si můžete dovolit nějaký nanuček či čokoládku, protože přece po vodě s citrónem se hubne! A já proč, mi to hubnutí vůbec nejde, ale o tom zase příště!

To je asi celý můj snídaňový rituál, protože po těch pár minutách, co poslušně žvýkáme snídani, strkám příšeře do ruk pytlík se svačinou a lepím mu umaštěnou pusu, aby měl krásnej den a nebo taky proto, aby mi to potom nevyčítal tři dny, že jsem mu nedala pusu a že jedinej, kdo je tady ta zlá příšera jsem tady já. Však to znáte, všude je to stejný!

Snad na konec ještě jedna fotka naší snídaně, jen abyste viděli, jak že to ve skutečnosti vypadá, když se spěchá!

Mějte se krásně, sbírejte a skládejte básně a třeba zase někdy!

Pac a pusu

Pandí princezna

Žádné komentáře:

Okomentovat